Jako je na letním nebi hvězd, toliko je v ostrovní říši jménem Great Britain kytarovek. Píši kytarovek, jelikož pouštět se do popisu žánru dnešní cross-žánrové hudby nebudu. Jedni kytarovkáři dělají muziku velmi signifikantní, druzí pak jakoby z oka vypadli někomu jinému. Anglie, Wales, Skotsko a Irsko jsou ovšem hrdé země, které dodnes hrají na hudebním nebi prim a tak si tento luxus mohou dovolit.

Prakticky každý současný mobil je osazen sytémem Java, pomocí kterého můžeme základní funkce mobilního telefonu mnohdy velmi drasticky rozšířit. Pokud pak vlastníme telefon s kvalitním displejem o velkém rozlišení, není problém navštívit ve wapovém prohlížeči adresu operamini.com a stáhnout si internetový prohlížeč Opera pro mobilní telefon. Vedle Opery, nesčetného množství her, užitečných prográmků a zcela zbytečných ptákovin můžeme použít také velmi efektivní mobilní aplikace od Google!

Zdá se, že reklama AdSense opravdu funguje. Ačkoliv je tento bloček zaměřený na osobní zápisky, které jednoduše nepřilákají nějaké velké množství čtenářů, tak tedy přesto se mi za první měsíc provozu malé  a jediné (!!!) kontextové reklamy AdSense podařilo vydělat pět dolarů.

Ve čtvrtek 24. května 2007 rozzářil přehradu v Brně první soutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis v podání skupiny Flash Barrandov SFX, která patří tradičně k horkým favoritům, neboť si hlavní cenu soutěže odnesla již v letech 1998, 2000, 2002 a 2004. Okolní pláže, hráz a terasy hotelu Santon tak byly jako již tradičně obsypány diváky z celého Brna a okolí, přístupové cesty pak byly zaplněné nejrůznějšími atrakcemi od klasického dětského řetízkáče až po nejrůznější centrifugy určené těm, jimž nepomohlo ani nadprůměrné množství dostupného alkoholu ani vizuální zážitek. Tedy například mně a rovnou dvakrát!

Přišel mi dnes domů elektrikář zapojit nad sporákem digestoř a pohrát si s elektřinou v koupelně. Běžný smrtelník je asi celkem zvyklý při každém úkonu složitějším než výměna žárovek vypínat jističe či pojistky, leč elektrikáři jsou zvláštní sorta nadlidí, která má ten kumšt opravdu v rukou. Pan elektrikář zvesela odšrouboval kryt zásuvky a začal se hrabat v drátech pod proudem. Aby toho nebylo málo, později začal opět pod plným proudem montovat jakýsi rozbočovač v jádru, který zůstane až do zítřejšího dne zcela otevřený a tak doufám, že mi nepraskne při konání dějin záchodová mísa či přívodní hadice s vodou, jinak to vše zkratuje a místo světlých zítřků mě potká proces usmažení na mém vlastním hajzlíku. A to je prý fičák.

Vykračoval jsem si to tak v pátek po městě, když tu mě do uší udeřil fanatický ryk davu. Náměstí Svobody bylo zcela zaplněné do posledního metru čtverečního a i chudák před pár měsíci restaurovaný morový sloup byl obšplhán senzacechtivými pozorovateli. V popředí jsem zahlédl tribunu a na ní snad 14 snad i možná 15 mužů v černém. Tedy nebyli to oni muži, co brání naši pohostinnou Zemi před vetřelci z nekonečného vesmíru, ale tváře, které občas zahlédnete v zahraničních rubrikách televizních novin. Teprve po hlase jsem poznal nezaměnitelný tón Váška Klausů a pochopil, oč se jedná.