Jak dnes napsal zpravodajský server iDnes, příští týden začne v Kanadě lovná sezóna a v luxusních asijských a evropských obchodech skončí kožešina z 275 tisíc tuleňů – a pak že je plánované hospodářství doménou pouze socialistických režimů. Ačkoliv, dle odborníků, prý tuleni při těchto organizovaných „superlovech“ umírají humánní smrtí, závěry mnohých organizací, které svá zjištění dokládají filmovým materiálem, mluví poněkud odlišným jazykem – namísto pušek se volí dřevěná hůl a rána do zátylku – kožešina se přeci nesmí potřísnit krví. Tento osud potká již za necelý týden také tisíce tuleních mláďat ve věku maximálně několika týdnů, jejichž sněhobílá kožešina má cenu zlata.
Přes naše území v sobotu časně ráno a vlastně celý den přecházela vichřice s názvem Emma. Je to zvláštní. Dejte kdejaké bouři jméno a rázem získá pachuť zkázy. Ať už má smysl pojmenovávat evropské frontální cyklony jmény, čísly nebo prostě čímkoliv, faktem zůstává, že každou takovou bouři dnes můžete efektivně sledovat na internetu. CHMI nabízí srážkový a bleskový radar, Abyho blogovinky pak „neméně důležitý“ Metaris (myšleno ironicky).
Vždy jsem toužil poznat, co je za branami nám známého vesmíru, nikdy jsem však neměl tolik trpělivosti, abych se dokázal vypořádat se středoškolskou fyzikou. Snad i díky tomu si mohu dodnes dovolit ten luxus dětského snění a dohadování, zatímco fyzikové, vědci, jsou tíženi balvanem principu verifikovatelnosti – co není poznatelné, co nelze popsat a vyzkoušet, to pro ně jednoduše neexistuje. Přichází tak dobrovolně o podstatnou část metafyziky, tajemného světa nepodložených hypotéz a myšlenkových pochodů, při kterých mrazí v zádech i skutečným rozumbradům, jež jsou přesvědčeni o své světopravdě.
Brno včera zažilo hotové peklo. Předzvěst ďábelské Emmy, která pustoší v těchto dnech bez smilování celou Evropu. Ve večerních hodinách křižovatka na „Semále“ zažila sílu křivícího se plechu a praskající oceli. Nebohé babičky padaly ze sedadel jak nahnilé hrušky z regálů vašeho oblíbeného koloniálu a zcela šokovaný řidič si v návalu děsu překousl jazyk! V Brně vykolejila šalina, spoj číslo jedna.
Za pár hodin si několik málo lidí odnese toho žlutého panáčka, co se mu už několik desetiletí říká Oscar. Tentokráte je to však jiné. Svého panáčka si může odnést i jeden bodrý Ir, který je na Moravě a v Čechách jako doma, a jedna milá dáma, která se jmenuje Markéta a jen díky naprostému amatérismu českých "odborníků" nemá na poličce v obýváku ani jednoho žánrového Anděla. Oživeno: Je to doma a fotka (ČTK/AP) snad mluví za vše. Velká gratulace a óda na vkus. A sakryš sluší jim to :-D...
Víte, je fajn, když recyklujete odpadky. Problém ovšem nastane, vznikne-li recyklací opět nějaký ten šmejd. Po třech týdnech subjektivně shledávám, že specialistou na recyklaci šmejdů je televize Nova. Na konci týdne nám nejprve Železného pohrobci nabídnou jakýsi X Factor, který ale vůbec není X, jelikož celou hodinku člověk pouze žasne nad skřehotajícími dívkami, jež jsou zmalované jak vajíčko, které o Velikonocích počmáral chovanec psychiatrické léčebny.
Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 Další