Bavaria 36 Dnešních svých pár odstavců věnuji součanosti, ale bude to i taková cesta do nepříliš vzdálené minulosti. Máme totiž plno mrazu v našem mrazáku a proto je nutno mrazák odmrazit. Co jsme to však objevili v dolní přihrádce? Byl tam zmrzlý pecen chleba. Nebyl to však ledajaký pecen, ale pecen, který jsme zmrazili počátkem září Léta Páně 2003, tedy před necelými třemi lety. Dnes přišel čas zdůvodnit, proč jsme ho dali zmrazit a ukázat, jak takový chleba vypadá po třech letech a především zda-li se dá sníst nebo-li sežrat.

Aktér tohoto článku je z hlediska údržby svého zdraví na hraně bláznovství. Prosím nesnažte se některé kulinářské praktiky napodobovat!


Bavaria 36
Bavaria 36 v celé své kráse...


Tak tedy ono září jsme celá rodinka vyrazili na cestu po jižních mořích. Tedy nebylo to zas tak jižní moře, byl to pouze Jadran, ale cesta to byla v našich představách ryze romantická - snad na první pohled trochu snobská. Jednoduše řečeno jsme vyrazili na týdenní plavbu po Jadranu s jedenáctimetrovou jachtou Bavaria 36. Člověk má takové ty představy, že se námořník vyvaluje na přídi, loď se houpe ve vlnách a nad napnutými plachatmi poletují rackové. Tak prosím takhle to opravdu není. Ve skutečnosti při jízdě s plachatmi celý den makáte, pot z vás crčí po litrech a večer vás bolí celé tělo. Přitom díky systému cesty s plachtou, kdy nepluje loď přímo, ale sem a tam, urazíte relativně malou vzdálenost.

A tak jsme zamrazili chleba. Měli jsme ho totiž dost a bylo nám líto celý pecen nechat seschnout. Zatímco my se radovali v chorvatských mořích, pecen mrznul a mrznul a my na něj v návalu nových zážitků brzy zapoměli. Jachtu jsme přežili, táta zdokonalil své kapitánské zkušenosti a my se ve zdraví po týdnu vrátili domů. Nyní se prosím přenesme v čase opět do poloviny června 2006. Před hodinou jsem se tedy rozhodl chleba rozmrazit, provést fotodokumentaci a následně jej sníst.


Chleba
Nejstarší chleba na světě! Upečený před 1000 dny. V době kdy ho pekli, rodily se děti, které dnes téměř chodí do školky. Uvnitř nevypadá tak špatně, přesto mám takový nějaký přirozený ostych se do něho zakousnout. Snad zítra.


Chlebíček nevypadá vůbec špatně. Vypadá přinejmenším lépe, než pecen z jednoho nejmenovaného řetězce, který hrůzostrašně chutná již druhý den. Teď co na něho? Zkusíme kečup, všeho jiného je mi líto.


Chleba
Kam se hrabou lanýže! Toto je pochoutka králů.

Chleba
Základem každého jídla je správná dekorace a servis.


Chleba sice nakonec skončil v koši, ale mohu doložit fotografiemi, že nebyl ani plesnivý ani jinak poškozený a poté, co vyschnul, i celkem čerstvě voněl. Vzhledem k tomu, že v neděli mám v plánu skoro devadesátikilometrový cyklo-výlet, nebudu pokoušet osud. A pokud Vás naopak zaujalo podzimní cestování po Jadranu, tak vězte, že to dnes není žádný luxus a pokud složíte mezinárodní kapitánské zkoušky, výjde Vás taková dovolená (Bavaria 36 pojme až 8 lidí) stejně draho jako ve zcela průměrném chorvatském hotelu.