PálavaPavlovské vrchy aneb tedy familiérně Pálava je chráněná krajinná oblast na rakousko-českém pomezí. Z roviny moravského úvalu se tu do výše tyčí monumentální trojvrší Pavlovských vrchů. Naposledy jsem tu byl snad před osmi lety s přáteli ze střední školy a  teprve letos se nám tedy onen dvacetikilometrový přechod z vesničky Popice do malebného pohraničního města Mikulov podařilo znovu uspořádat. Účastníků epedice, kteří se sjeli ze všech koutů republiky, bylo tentokráte úctyhodných 15 duší a tak jsme působili spíše jako jakási buňka KČT.

Skupinové foto na Stolové hoře. Počasí nevěstilo podle předpovědi žádné zázraky. Na jihu prý oblačno a místy možné přeháňky. Když jsem ráno nastupoval do osobního vlaku směr Břeclav na nádraží v Králově Poli, byl jsem tedy celkem rád, že jsem se navlékl do zimní větrovky. Obloha potažená nesouvislým mléčným povlakem se však během dne projasnila a tak náš výstup holou pálavskou stepí mezi krasovými skalními útvary byl nakonec sledován neúprosným  poledním Sluncem.

Mapa přechodu Pavlovských vrchů z Popic přes Pálavu, Stolovou horu až do Mikulova.


A nyní se podívejme na přiloženou mapku. Budeme pochodovat z Popic na severu po náspu oddělujícím Věstonickou  a Novomlýnskou nádrž novomlýnské kaskády do vesničky Dolní Věstonice, kterou každý z Vás zná z hodin dějepisu. Dnes zde však spíše než na Venuši a pazourek narazíte na desítky ropných vrtů. Přejdeme postupně východní a střední vrchol, zadní elegantně obejdeme po vrstevnici. Ve vesničce pod Sirotčím hrádkem si dáme vychlazenou kofolu, přejdeme Stolovou horu a pak nás již čeká pouze klesání do Mikulova, kde skončíme buďve vinném sklípku nebo na zdejším nádraží ČD.

Zastavení první - Dívčí hrad
Dívči hrad je jedno z nejkrásnějších míst Pavlovských vrchů. Vysoko nad Novomlýnskou nádrží na východním vrcholu Pálavy stojí od 13. století hrad. Tedy stával, neboť i přes ten nedostupný terén (převýšení od hladiny dnešního jezera činí 300 m) byl hrádek v 17. století vypálen postupujícími švédskými vojsky třicetileté války. Hrad chátral a chátral až se z něj stala skalničkami porostlá ruina, která láka turisty svým překrásným výhledem dodnes.

Pálava - Dívčí hrad
Pálava - Dívčí hrad. Na východním vrcholu trojvrší Pálava se tyčí již od  13. století hrad nebo spíše jeho zbytky z bílého vápence. V pozadí dolní tzv. Novomlýnská nádrž vodního díla Nové Mlýny.

Zastavení druhé - Děvín
Pavlovské vrchy kdysi v pradávné minulosti představovaly obrovský korálový útes, který vystupoval nad hladinu okolního mělkého moře. Díky příhodné poloze a sklonu jižních svahů dnes CHKO Pálava patří k nejvýznamějším stepním oblastem u nás. Kde chybí stromy, tam lozí odnepaměti lidé aby koukali na svá políčka kdesi dole v nížině. I proto je Pálava takovým přírodním Václavákem a jakousi moravskou paralelou Bezdězu a Máchova jezera. Nejvyšším bodem je pak vrchol Děvín (548 m n.m.) se starým vojenským vysílačem, který se tyčí do výše téměř 400 metrů nad novomlýnskými nádržemi. Severní svah Děvína je tvořen bělostným vápencovým skalním masivem, který v odopoledním Slunci září na desítky kilometrů daleko a tak i kdejaký obyvatel Brna podle viditelnosti Pavlovských vrchů předpovídá zítřejší počasí.

Pálava - Děvín
Nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů se jmenuje Děvín. Stojí uprostřed trojvrší Pálava a je dominantní zejména pro svůj dříve vojenský vysílač. Ze severní strany je občas pěkný výhled na 50 kilometrů vzdálené Brno, z jižního svahu pak na Lednicko-Valtický areál, Svatý kopeček u Mikulova, rakouský hrad Falkenstein či za opravdu velmi pěkného počasí na zasněžené vrcholky rakouských Alp.

Panorama z Děvína
180 stupňové panorama z nejvyššího vrcholu Pálavy - Děvína směrem k severu.

Pálava panorama
A tentokráte pohled na celou Pálavu ze Stolové hory mezi Děvínem a Mikulovem. Vpravo vykukují ruiny Sirotčího hrádku.

Zastavení třetí - Stolová hora a Sirotčí hrádek
Samotný Děvín však ani zdaleka není jedinou atrakcí zdejšího kraje. Dále na jihu ve skalní soutěsce stojí zřícenina Sirotčího hrádku a vedle pak Stolová hora, které se u nás snad může rovnat pouze Děčínský  Sněžník  na severu Čech. To se však již blížíme malebnému městečku Mikulov s překrásným zámkem, starým židovským hřbitovem, hrobkou rodu Ditrichštejnů a Svatým kopečkem s kapličkami a křížovou cestou.

Pálava - Sirotčí hrádek
Na Sirotčím hrádku...

Mikulov
Mikulov - konečně v cíli naši cesty.

Vinný železniční expres...

Co by to ovšem bylo za turistu, který by v cíli nenavštívil nějaký ten vinný sklípek. Vždyť se nacházíme v nejvýznamější oblasti českého vinařství. I my takový našli a dali jsme si tu výbornou večeři za pár korun. Po dvacáté večerní jsme pak odcestovali motoráčkem do Břeclavi a odtud osobním vlakem zpět do Popic, kde na nás od rána čekala auta. Nebyl to však ledajaký osobák Břeclav - Brno, ale spíše jedoucí reklama na zdejší víno. Nenašel by zde člověk vagón, kde by nebyl alespoň jeden vinný turista s lahví či spíše s několika lahvemi vína a skleničkou s logem místního vinného sklípku. A proto neváhejte a pokud můžete, vyražte na Pálavu i Vy, na jaře je tu pěkně jak pro turisty tak pro vinné štamgasty.

Délka trasy:
18-23 kilometrů (sem tam po značce)
Výškové metry: ve stovkách!
Občerstvení po trase: Dolní Věstonice,  Klentnice, Mikulov