Sobotního večera vystoupila v rekonstruovaném pražském klubu Rock Café irská skupina The Frames s všestraným frontmanem Glenem Hansardem. Byl to můj první živý koncert této hudební delikatesy a tak stěží mohu napsat objektivní reportáž, proto mi případně odpusťte některé nedokonalosti. Začněme například u nedokonalosti naprosto fatální - díky obrovskému zájmu, vždyť lístky byly vyprodány po několika dnech, jsem sledoval celý koncert z dost podstatné vzdálenosti zcela nevhodné k pořizování smysluplných fotografií a tak tentokráte se skutečný fotoreport nekoná.

The Frames! Jak tento pojem pojmout? Těžko! Co vlastně pánové hrají? Co je to za styl? Je to spíše irský folk říznutý elektrickou kytarou nebo je to spíše irský rock? Čeho je více? Co převládá? Nic! Téměř dvaapůlhodinový koncert byl směsicí všech tradičních žánrů The Frames. Milovníci úderného ale melodického dnešního rocku (osobně raději používám kytarovka) si zajásají u hitu Fake (album Burn the Maps), chilloutu chtiví milovníci se zcela vnitřně rozpustí a naladí při poslechu Santa Maria (album For the Birds), který mi ze včerejšího večera utkvěl v makovici asi nejvíce - živé provedení bylo excelentní a skvělé několikaminutové aranžmá mě psychicky zcela pozitivně zničilo. A pak tu máme také písničkářský přednes Glena Hansarda! Tři různé kvality a jedno irské uskupení, kterému se né náhodou občas říká U2 21. století - alespoň tedy co do rostoucí obliby nejen na "zeleném ostrově", ale i na starém kontinentě. Ostatně jak sám Glen Hansard v mnoha rozhovorech pravil, Čechy mu přirostly k srdci a to i profesionálně, o čemž svědčí jeho spolupráce s Markétou Irglovou, spolupráce na filmové hudbě k snímku Kráska v nesnázích a následné vydání společného projektu The Swell Season.

Ostatně v případě skupiny The Frames a naléhavého Glena Hansarda, u něhož se nezapře, že hrával na ulicích již od svých třinácti let, je důležité nejen slyšet a vnímat, ale také vidět. To je snad jediná kaňka na sobotním koncertu v pražském klubu Rock Café, kde zvláště v zadních řadách poblíž baru bylo i během představení celkem rušno (vstupné kolem 400,- by si zasloužilo větší úctu). Stejně jako živá premiéra The Frames, které jsem poznal bohužel až relativně nedávno, to byla také moje premiéra v RockCafé. Zachytil jsem po internetu nejrůznější kritiku na kvalitu zvuku před vlastní rekonstrukcí klubu, nicméně v případě včerejšího koncertu bych spíše chválil a chválil, snad jen basy občas rezonovaly na jakémsi plechovém vedení nad mou hlavou. Vlastní stěny jsou však místy kvalitně odhlučněny a tak si člověk místy připadal jako v nahrávacím studiu.

Ale zpět do suterénu Národní třídy. Co všechno zaznělo? I zde Vás musím zklamat, neboť playlist se ke mně nedostal a je nad mou krátkodobou paměť si vše pamatovat. Každopádně jsem zaslechl nahrávky z tří alb, tedy nejnovější The Cost v rámci European Tour, Burn the Maps a For the Birds. Kolem jedenácté hodiny, po dvou sadách přídavků, bylo po všem. Dvě hodiny permanentně dobré nálady, mrazení v zádech a estetického dojetí. Toto byla muzika s velkým "M", toto byla muzika, kterou umí jen The Frames s Glenem Hansardem v čele! Toto byla muzika, která opět ukazuje, že instrumenty mohou občas naživo znít lépe než na stříbrném digitálním disku. Tak toto jsou mé spíše pocitové zážitky z včerejšího koncertu The Frames a již dnes se těším, kdy zase budu moci pustit uzdu své peněženky a cítit hudbu v každém koutku těla i mysli.

Oficiální stránky klubu Rock Café
Oficiální stránky skupiny The Frames
České stránky skupiny The Frames
Playlist naleznete v tomto fóru