Ačkoliv jsem si nechal nový fotoaparát poslat zásilkovou službou PPL, uvědomil jsem si v den předání, že nejsem schopen vybrat tolik peněz z bankomatu a na mou duši netuším, jak vypadá můj vzorový podpis pro výběr na pokladně v bance. Šel jsem si pro mašinku tedy až dnes ráno a to do "PPL DEPO 06 JIŽNÍ MORAVA", které se nachází v obří hale průmyslové zóny Černovická terasa na druhé straně města. Když jsem tam utrmácený dopoledním vedrem dorazil, přebral dvoukilový baliček a ulehčil své peněžence, rozhodl jsem se nejet zpět domů, ale navštívit blízké letiště Tuřany, kde se staví nový odbavovací terminál odpovídající Schengenským smlouvám.

Letiště Tuřany
Moje netradiční průmyslová středeční procházka.

Je to zajímavá stavba a tak jsem chtěl dát svému sklíčku trošku ochutnat. K letišti vede několikakilometrová komunikace, která je zpočátku celkem hustá díky přivaděči na dálnici D1 a tak jsem se vydal dost šílenou oklikou, která mě nakonec vyvedla ven z města k velké kupce hnoje. Slunko se vyhouplo již celkem vysoko a začínalo být celkem nepříjemné. Nakonec jsem se polní cestou dostal až k dálnici, kterou jsem musel překonat dálší šílenou oklikou k nejbližšímu mostu. Útrapy však ještě ani zdaleka neustaly a tak jsem se dalších několik kilometrů prokousával prašnou cestou tentokrát však již správného směru. Na letiště jsem dorazil kolem poledne, usedl jsem na jedinou lavičku ve stínu a klíčemi jsem začal pižlat krabici. Asi jsem jediný, který montuje foťák v těchto podmínkách, ale to jsem už holt já.

Letiště Tuřany
Když není k dispozici fotka, přidám alespoň model. Futuristická hala bude sloužit všem charterovým letům cestovních kanceláří a pravidelným linkám do Prahy, Londýna a Mnichova.

Heuréka! Na ploše zrovna postával Boeing ČSA a tak jsem se těšil, že budu mít i nějakou tu akční testovací fotku. Odbavovací hala už byla také skoro hotová a vypadala opravdu jako UFO, které tu předešlého večera přistálo. Mé nadšení však velmi rychle zchladil fakt, že akumulátor byl zcela vybitý. No udělal jsem alespoň škaredý xicht na procházející uklízečku, která mě měla nejspíš také za UFO, počkal jsem na nejbližší autobus a odjel domů.