Déšť Již druhý den prší. Je to po dlouhé době opravdu velmi škaredá sobota. Jak ale vlastně dešťové kapky vznikají a proč prší jen někdy? To je dáno dvěma charakteristikami v troposféře, tedy spodní vrstvě atmosféry, ve které se odehrávají všechny jevy, které obecně nazýváme počasí. Prší když přechází studená, teplá nebo okluzní fronta, prší za letních bouřek, které mohou být součástí studené fronty nebo se utvářejí díky vysokému výparu nad vodními hladinami. Ale proč z těch mraků vypadávají kuličky vody? Proč prostě z ničeho nic mrak "nepraskne" a nespustí nekontrolovatelný vodopád vody?

Déšť Musíme si nejdřívě uvědomit, co to vlastně ten mrak je. Mráček je bílý, nebo černý a to je dáno mírou vodních par v něm obsažených. Pěkný bílý mráček jich má relativně málo, zatímco hutný černý bouřkový mrak přímo praská ve švech. I jeho hustota je nesrovnatelně vyšší, než u nevinných letních beránků. Uvnitř takového mraku, který nasává více a více vodních par se utvářejí malé kapičky. Jsou to vlastně molekuly vody, které se nabalují na prachová zrníčka, na pilové částice a další pevný mikroskopický materiál. Jakmile kapka doroste do kritické hmotnosti, gravitace Země si ji přitáhne a kapka vypadne. Kapky tedy rostou kolem pevných jader. Proto pokud nám hodně zmoknou vlasy, občas máme po uschnutí pocit, že je máme lehce nagelované. Společně s vodou, která je beztak v našich zeměpisných šířkách celkem znečištěná a kyselá, totiž na naše vlasáte hlavičky napadlo stovky a stovky zrníček, která slepí vlasová vlákna k sobě.

Déšť Dá se tedy říci, že za určitých okolností člověk opravdu může poručit dešti. Stačí za příhodných podmínek vystřelit do atmosféry "bombu", která rozpráší po okolí prachové částice. Čím více těchto částic a čím větší vlhkost vzduchu, tím větší pravděpodobnost, že vyrobíme svůj vlastní déšť. V poslední době se o podobné nevinné zásahy do počasí pokouší zejména v Číně, kde čelí rozsáhlým prachovým bouřím, které znečišťují nejen Peking. Prach pak také způsobuje utváření smogu nad velkými městy. Nad sušší metropolí sice není dostatečně vlhký vzduch, ale o to více prachových částic z dopravy, prašných cest a tak dále. Na tyto jadérka se nabalí to málo vody, které se ve vzduchu ještě drží a vznikne škaredá hutná chemická mlha - ten náš starý dobrý smog.

Tak to vidíte. Až Vám v létě budou schnout na zahrádce ředkvičky, zapoměňte na těžkou konev, ale vemte do ruky lopatu a vyhazujte do nebes prach.