Můj internet je bezdrátový. Ať už se s notebookem posadím na záchod, nebo, zrovna jako právě teď, se uvelebím v posteli, nuly a jedničky kybernetického světa poletují všude okolo mě. Nemusím se zabývat připojováním jakékoliv kabeláže a ani blikající wi-fi router mě neruší při spánku, jelikož je společně s „AP mostem“ ukryt v mé spíži. Bude to už šest týdnů, co jsem se rozhodl bezdrátový internet povýšit na bezdrátový síťový disk. Říká se mu NAS a pro domácího uživatele je to zpravidla plechová krabička, do které schováte běžný pevný disk. Krabičku připojíte k routeru a hurá, máte svůj vlastní síťový disk, na který se, pokud nebude schovaný za NAT, dostanete odkudkoliv. Nechybí FTP server a automatické stahování dat z internetu i když máte vypnutý počítač.

Pokud vám byl předchozí odstaveček naprosto cizí, vůbec se tím netrapte. Ve spíži mám prostě vedle dvou modrých plastových krabiček i černou plechovku a uvnitř je 750GB disk od pana Westerna se sníženou spotřebou energie. Tedy původně tam byl pan Samsung, ale jelikož se šikmooký stříbrňák s NAS nekamarádil, byl reklamován a rychle vyměněn. Tímto děkuji jednomu nejmenovanému kamennému obchodu s IT hračkami a svému firemnímu podpisu, který v těchto případech svede kouzla.

Moje serverovna
Zleva: router, AP a neustále vrčící NAS od D-Linku

Na počátku jsem se tu holedbal, jak že je ten svět bezdrátového internetu překrásný, ale chyba lávky. Když si pořídíte onu černou krabičku s diskem, teoretický 54Mbit „G“ bezdrát vám rázem nebude stačit, takže pro velké přenášení dat jsem beztak musel použít nudného připojení přes 100Mbit kabel. Vysvobození přišlo v pátek, kdy kolegovi došla krabice od D-Linku se dvěma ethernetovými adaptéry do elektrické sítě.



Tento typ domácí sítě u nás zatím není příliš rozšířený a já netuším proč, je to totiž velmi elegantní řešení. Adaptér připojíte do nejbližší elektrické zásuvky a síťovým kabelem jej propojíte s ethernetovou kartou v počítači. To samé uděláte třeba v druhém patře rodinného domu a během několika vteřin máte funkční domácí síť bez jediného nastavování. K adaptéru dostanete i jednoduchý software s možností správy QoS a šifrovaného přístupu do sítě. Nakonec je specialitou i fakt, že signál projde i přes bytový jistič a elektroměr, v takovém paneláku tedy můžete vytvořit domovní síť „přes zásuvku“ i se sousedem. Na kratší vzdálenost prý adaptér zvládne až 200 Mb/s (tak to ani náhodou, nedostal jsem se ani na padesát, spíš mám ale pocit, že mě zdržuje můj zcela neschopný switch/router), jak se kvalita sníží ve velkém rodinném domě, nebo při průchodu přes „hodiny“, netuším. Dále už ale ani slovo, o chytrých zásuvkách si totiž budete moci přečíst v jednom z dalších čísel časopisu Computer.



Já mám chytré krabičky zapůjčené na víkend a ejhle, vyřešily mé trable s pomalým bezdrátovým internetem. Jednu krabičku jsem zapojil do zásuvky ve spíži a propojil ji do routeru, druhou pak do zásuvky u postele a tak teď mohu surfovat, pracovat se síťovým diskem, jako by byl uvnitř mého počítače, a na internetu zjišťovat, kolik ta sranda od D-Linku jménem DHP-300 asi tak stojí. Je mi tě líto, květnová výplato…

Ale ta rychlost... Zatím jen o chlup svižnější než „G“ wi-fi...