Před dvěma lety jsem se tu vychloubal, jak že budu jezdit do školy na kole. Nutno podotknout, že škola tehdy nebyla vzdálená dále než nějakých šest kilometrů a že jsem nakonec na kole vyrazil dohromady všehovšudy desetkrát (?!). Teď je to ale trošku jiné. Spielberk Office Centrum je přeci jen trošku dál a jak to dopolední slunce pálí čím dál tím více, nemám chuť cestovat v praskající smradlavé brněnské šalině; cestě zpět nemluvě. Na kole se dá jet přímo, pak bych byl v asi devět kilometrů vzdáleném cíli během dvaceti minut, dám ale přednost cykloturistické stezce okolo řeky Svratky. Cesta se sice protáhne na nějakých jedenáct kilometrů, ale zcela se vyhne ruchu dopolední metropole.

Jelikož jsem však lenoch a v cestě je jedno nepěkné stoupání kdesi v lesích nad brněnským výstavištěm, trošku podle ustupuji a cestu si dám pouze jednou denně – nazpět se svezu jihomoravskou lokálkou, rozuměj příměstským vlakem, který mě vyplivne v podvečer necelý půlkilometr od mého bydliště. Člověk skoro až žasne, jak to na papíře vypadá pěkně, leč mě trochu trápí absence sprchy v cíli. V centru kancelářského městečka je sice padesátimetrové jezero s průzračně čistou vodou a vysazenými pestrobarevnými rybkami, vedle té osoby, co tam nedávno lovila želvu vodní, bych však v plavkách vypadal jako pochybné individuum, které by se okamžitě stalo středem zájmu zdejší ochranky.

Cykloturistická mapa Brno
Po modré okolo řeky až na jih moravské metropole a podle vlakem zpět východním okruhem až na brněnský sever.

Držte mi tedy palce, ať mi mé cyklonadšení vydrží a snad už pozítří se odhodlám a sejdu do sklepa pro pumpičku.