Genealogie je historická věda, kterou se zabývá více nehistoriků než historiků. Je to zřejmé. Jak člověk stárne, touží se dozvědět kam vlastně patří. Ti zvídavější zapátrají v paměti po vyprávění babiček a dědečků či rovnou vyrazí do archivů sepisovat své předky. Velmi potenciální pomůckou je pak internet, zejména nejrůznější registry předků, které naplňují genealogové-amatéři, jelikož čím více rodných jmen získají, tím větší je pravděpodobnost, že najdou třebas i Vašeho příbuzného, tedy společného předka dvou naprosto se rozcházejících rodin, kterým ovšem proudí v těle společná krev, i když již notně pročištěná. Na české scéně je nejvýznamnějším projektem server Rod & Clan, který dnes uchovává databázi 12000 rodových příjmení (stav k datu vydání článku).

Jak to celé funguje? Založíte si účet, vložíte své předky a čekáte. Někdo má takové štěstí, že mu systém velmi brzy nahlásí příbuznost s panem Novákem z Horní Dolní a druhý se nedočká nikdy. Faktem však zůstává, že několik set let zpátky jsme příbuzní prakticky všichni. Pokud ovládáte matematiku na úrovni základní školy, počítejte se mnou. Každý narozený jedinec má dva rodiče, čili například počet přímých předků v 8. generaci zpět vypočítáme podle vzorce: 2 na n-1, kde n představuje počet generací. Uvážíme-li, že jedna generace představovala v minulosti okolo 30 let, pak roku 1706 chodilo po zemi 512 představitelů různých rodin, tedy 256 mužů a 256 žen a krev těchto lidí dnes koluje i v našem těle. Tehdy se neznali, byla mezi nimi vzdálenost stovky kilometrů nebo to byli také sousedi, v každém případě neměli tušení, že za pár století se jejich potomci ožení. Zvídavý čtenář namítne, že v takovém roce 987 by těch předků již bylo více, než kolik lidských nohou tehdy chodilo po naši zemičce. A to je velmi věcná připomínka. Časem totiž dochází k tzv. "úbytku předků", kdy se jednoduše příbuzní berou mezi sebou, aniž by o tom věděli a tím pádem původní rovnice přestává spolehlivě platit. I tak však lze říci, že jsme opravdu skoro všichni navzájem příbuzní a to i přesto, že v minulosti byla mobilita obyvatelstva velmi malá a tak se na vesnicích ženilo příbuzenstvo navzájem mezi sebou neustále dokola.

Čili nyní již chápete, že čím více předků do obdobných registrů zapíšeme, tím větší pravděpodobnost se nabízí, že objevíme nové a nové, doposud skryté, příbuzné. Moji předci jsou takto v příbuzenském vztahu například s několika současnými poslanci, ale i s mnohými celebritami prvorepublikového života. Není to však nic zvláštního a pokud se i Vy vrhnete na amatérskou genealogii zjistíte, že i Vám patří ten kousek slávy, neboť opakuji - skoro všichni jsme potomci Přemyslovců, jen na to bohužel nemáme papír.

Můj osobní vývod (soupis přímých předků) není zatím příliš rozsáhlý. Sahá sice do poloviny 18. století, ale to jen díky několika osobnostem, které nebyly důležité pouze pro náš rod, ale proflákli se dostatečně i v tuzemském politickém a průmyslovém životě. Připadal bych si však přinejmenším jako exhibicionista chlubící se cizím peřím, kdybych jim tady začal stavět svůj pomník a proto nyní toto povídání utnu.. Dobrou noc a vězte, že pouze ten, který zná svou minulost je schopen pochopit svou současnost...