Po čase jsem opět nahlédl do rodinného alba za účelem nostalgického vzpomínání a také postupné digitalizace všeho, co se jen v našich představách digitalizovat dá. Při té příležitosti sem hodím pro názornou ukázku opět pár fotografií pro pobavení davu.


Abysser
Toto je taková zajímavá dokumentární fotografie někdy z průběhu roku 1982 nebo 1983. Já jsem to malý nemluvně a za námi v pozadí je čerstvě dostavěné exkluzivní bydlení v novém, skoro třicetitisícovém, sídlišti Líšeň, kde jsme žili v letech 1982-1992. Při představě, že toto sídliště velikosti okresního města je staré přesně jako já, mě občas jímá hrůza. A v těch rozvalinách, po kterých se procházíme, již zanedlouho vyroste sídliště nové, sídliště Vinohrady, které dnes čítá skoro 16.000 snad spokojených obyvatel.

Abysser
Tady tato fotografie přesně vyjadřuje můj vztah k předmětům prvního stupně základního školství, zejména pak k "psaní" nebo že by mi snad dělalo problém počítání? To už se nikdo nedoví...

Abysser
A tady jsem zase zvěnčený na fotografii s dědou. Vůbec dědečci z matčiny strany vždy byli a jsou sportovně založení a tak dobré jméno rodiny kazím pouze já, komu zůstala pouze ta příroda, neboť pokud si dobře pamatuji, chodil jsem na tahací harmoniku, na kurz malování, ale ty kolektivní i nekolektivní sporty mě nějak míjeli.

Abysser
Ačkoliv jsem pionýra už nezažil a z jisker mě po měsíci vyrazili, strávil jsem dvě sezóny na ROHáckém pionýrském táboře v Oklukách u Prostějova.

Abysser
No a tady jen takovej malej portrétek, protože jsem tak nějak zjistil, že to je široko daleko za těch 24 let jediná fotografie, kde se tvářím nějak tak reprezentativně ;-)..