Rok se sešel s rokem a postupně se nám blíží léto. V létě lidi dělají různé věci, mohu je dělat tedy i já. Já zpravidla v létě spekulativně prodávám fotoaparát, protože mnozí vyhodí peníz za drahou dovolenou a chtějí "dobře" koupit digitální hračku, pomocí které své hrátky na Jadranu zachytí. Podařilo se mi to již dvakrát a vždy velmi dobře. Jen hlupák by prodával fotoaparát v září, kdy obecně ceny výrazně klesají. Možná se ptáte, proč jsem takový blázen, že se chci zbavit spekulativně fotoaparátu. Zbavuji se ho proto, jelikož na podzim obvykle kupuji nový.

Někdo utrácí za dovolenou, druhý vyhodí majland za cestování po letních festivalech a třetí prohýří své bohatství u hracích automatů. Mou drogou je "studentská" honba za použitelným fotoaparátem. Studentská v tom smyslu, že se za tím použitelným fotoaparátem pachtím po velmi malých krůčcích. Začal jsem vlastně v roce 2003, kdy jsem si zakoupil první "digitál" značky Trust za 5000,-, který fotil v kvalitě dnešního fotomobilu nebo webové kamery. Je to tak! V tomto roce ještě masová digitální fotografie u nás nebyla ani zdaleka tak rozšířená jako dnes a použitelný digitální foťák šlo pořídit za cenu nad 10000,-, zatímco dnes lze značkový kompakt zakoupit za pár tisícovek a zajisté příjde doba, kdy levné modely budou přibalovat k pracímu prášku. O rok později, tedy v roce 2004, už to dávno prasklo a já koupil pěkný kompakt SONY DSC-P74 za 8000,-. Velmi brzy jsem však vyčerpal jeho možnosti a tak jsem si opět na podzim minulého roku zakoupil (podle mnohých legendu) FUJIFILM S7000 se vším všudy ovšem již za 15000,- (paměťová karta, mezikroužek, polarizační filtr - tyto zdánlivě marginální záležitosti stojí 3000,-). Je to pěkný kompaktní fotoaparát. Je to tzv. EVF, což je zkratka pro fotoaparáty s elektronickým hledáčkem, což je takový můstek mezi klasickým "kompaktem" a DSLR, tedy digitální zrcadlovkou. Mnozí EVF nazývají také elektronickou zrcadlovkou, ale toto názvosloví neuznávám, protože opravdová digitální zrcadlovka je zcela jiná kategorie. Dnes, na pokraji léta, už mám zase pocit, že jsem vyčerpal možnosti svého fotoaprátu a měl bych konečně přejít od kompaktního fotoaparátu k pravé digitální zrcadlovce.



Hlavní překážkou je ovšem cena. Olympus sice tlačí na trh ultralevné zrcadlovky řady "E", ty jsou ovšem s kitovým objektivem kvalitní asi tak, jako můj současný Fujifilm. Nechci říci, že jsou nekvalitní, ale pořizuje-li si člověk zrcadlovku, zpravidla ji z technického hlediska nesrovnává s kompaktem do kapsy, ale se zrcadlovkami nebo EVFkami nejvyšší třídy, které dosahují ceny srovnatelné se zrcadlovkami (překročení magické hranice 20.000,-). Já měl vždy v lásce značku Nikon. Líbí se mi Nikon D70, ačkoliv by mnozí řekli, že příliš šumí (třeba kdysi Knutík). Faktem zůstává, že značka Nikon je mnohem levnější, než všude protlačovaný Canon se svým "digitálním rebelem" EOS 300/350. Proto jsem se rozhodl, že jen co budu mít penízky, investuji právě do značky Nikon. Před rokem totiž u Nikonu přišli s levnou zrcadlovkou Nikon D50, což je lehce obroušená, ale i vylepšená "D-sedmdesátka". Tento model je společně s kitovým objektivem také jeden z mála DSLR fotoaparátů, který se drží lehce pod hranicí 20.000,- (opět neberu v podtaz levnější Olympusy). Kitový objektiv je sice zpravidla né příliš optimální a slouží spíše jako přechodné období, než si člověk pořídí objektiv, který vyhovuje jeho gusutu, známá ovšem s kitovou D70 fotí dlouhodobě v klubech i větší akce a její fotografie jsou jednoduše řečeno pěkné. Bude-li tedy šetrné léto a já toho utratím co možná nejméně a podaří-li se mi na počátku srpna dobře prodat mou milovanou EVFku, v září nebo říjnu konečně povýším do stavu amatérského "zrcadlovkového".

Recenze fotoaparátu Nikon D50 na fotografivání.cz