První máj byl plný událostí. Můj první máj byl tentokráte narozdíl od roku minulého symbolem úklidu, havárie elektrické zásuvky a sledování ČT24. Tak to jen tak stručně okomentuju.

Nový mobil mě vzbudil kolem sedmé hodiny ranní. Sedl jsem na kolo, zajel k našim, zkontroloval poštovní schránku a nakoukl do lednice. Pak jsem se již vrhl na úklid a poté, co se okna i podlaha leskla čistotou,  dostala se do středu mého zájmu pračka a  její několikahodinový prací maraton v jehož cíli se kuchyní linul nevábný puch hniloby. Hledal jsem viníka v odpadkovém koši, ale ten byl vynesen před dobrou půlhodinkou. Naprostou náhodou jsem si však všiml lehounkého bělostného kouře nad pračkou. Ta byla naštěstí v pořádku, ale zásuvka, do které byl zapojený přívod, rozhodně ne. Vypnul jsem pojistky a odšrouboval kryt abych zahledl zcela seškvařenou izolaci. Být tak někde pryč, mohlo to skončit všelijak, jelikož umělohmotně-dřevěné kuchyňské linky hoří jedna báseň. Příští týden se na to snad tedy koukne elektrikář, do té doby budu jak stihoman chodit po bytě a čmuchat kdejaký puch.

To však již byl čas oběda, já vyčmuchal sousedčino pečené kuře a tak jsem si namazal lehce okoralý sváteční chleba se šunkou z Alberta. Původně jsem chtěl vyrazit s foťákem do centra a nafotit ty lysé hlavy vyřvávající hesla typu "nic než národ!", ale nemám doma  takovou tu reflexní vestu s nápisem "PRESS". Budu si ji muset vyrobit svépomocí. Ostatně pamatuji si na dávnou minulost, kdy jsem se takto procházel úzkými brněnskými uličkami kolem Josefské, když tu jsem zaslechl sílící dunění. Liduprázdná ulice se najednou dokonale zaplnila příbojem lidských těl s vlajkami připomínajícími doby války severu proti jihu na severoamerickém kontinentě. Pustil jsem tedy televizi, naladil ČT24 a viděl ta policejní vodní děla. No řeknu Vám, bylo dnes v Brně pěkně, o tom není pochyb, ale rtuť teploměru se vyšplhala snad jen na příčku kolem 15 stupňu Celsia. Nerad bych dostal takový zásah "Brněnských vodovodů a kanalizací a.s.".  Jistý důstojník v uniformě tam na Baštách  megafonem vybízel zastánce ultrapravice k rozchodu, že prý jejich pouť městem je zakázaná. Tedy ne že bych snad s těmito nedonošenými chlapci sympatizoval, ale pokud znáte Brno a víte, jak to vypadá nahoře na Baštách při cestě na městské hradby, dobře víte, že tam žádný hlouček ničemu nepřekáží, jelikož tu není a ani nemůže být žádný provoz. Jsem liberál. Ať se každý shromažďuje, vždyť mu to přislibuje i naše Ústava. Chápu, že je nutno zakázat tažení, které je v rozporu se zákonem či ryze z praktických důvodů, když je bráněno třebas plynulému silničnímu provozu, ale pokud mi tam kdesi na Baštách stojí pár desítek i třebas těch holých lebek, je těžko je nutit k rozchodu - stojí na veřejném pozemku, kterýžto jakožto daňovým poplatníkům patří dokonce i jim. Našimi mocipány je pouze spravován. A že ty děti neplatí daně? DPH, jakožto nejpodstatnější součást státní pokladny, ale přeci platí každý včetně lízatekchtivých batolat s vlastním kapesným.

Místo abych zašel někam do přírody nebo sedl na kolo a jel na nějaký pořádný výlet, mě senná rýma přinutila zůstat pěkně doma na kanapi. Přepnul jsem tedy na jiný televizní program a zkouknul film Modrá laguna. Já se Vám klidně přiznám, že mám rád ty romantické dojáky a zrovna Modrá laguna patří k mým oblíbeným. Zatlačil jsem tedy slzu, srovnal knihy v knihovně a jal se hledat kontejner na plastové láhve. No nenašel jsem je, což mi tedy zvedlo hladinu žluče v krvi, jelikož už dobré dva týdny třídím odpad a nejbližší takový veřejný koš na PET se nachází dobrý kilometr daleko. Plastové nevratné láhve tedy skončily ve staré dobré popelnici a já opět v kanapi naladil snad Euronews či CNN, kde povídali o onom českém atašé v Afghanistánu, který zažil odpoledne při cestě z Kábulu velmi horké chvilky. Ozbrojení hoši z ochranky mu však zachránili život a přilétly i stáhací stroje. Musím uznat, že mě velmi těší, že nejsem český atašé v Afghanistánu, musím dokonce zaklepat, že jsem se nedal k těm speciálním jednotkám a musím také zaklepat, že nenosím nějaký ten neofašistický odznáček. V tom lepším případě bych se dnes totiž nesporně nachladil....