Tak se to nakonec stalo. Oddaloval jsem to, jak jsem jen mohl, už na jaře však bylo jasné, že tomu neuteču. Po třech letech jsme se rozešli a každý z nás teď půjde vlastní cestou. Moje zrcadlovka Nikona D50 Čížková se odstěhovala za mrzký peníz kamsi ku Praze – prchla přede mnou!

Své domácnosti tak budou nadále vládnout jen já samotný a za svitu luny budu vzpomínat na ty krásné společné chvíle, radovánky i divoce strávené festivalové a klubové noci. Odešla, už se nikdy nevrátí.


Toto jediný mi sakra zbylo (nemá někdo zájem? polarizák, šedý přechoďák a UV vše na 52mm závit)

Má milovaná Nikona,
byla to pro mě poklona.

S tebou fotit, s tebou žít,
o krásných záběrech po večerech snít.

Měj se krásně Nikono a dobře foť,
snad z tebe bude dobrá choť.

Ke Canonu po zimě uteču,
fotky nové do zlatova propeču.

A tak končí báseň má,
kykyryký kvá, kvá, kvá!

A proč se tak vlastně stalo? V zimě na konferenci Microsoft Technet 2009 mi upadl objektiv na zem a praskl mu bajonetový úchyt. Mohl jsem si samozřejmě koupit v kdejakém e-bazaru nový seťák, padesátka mi ale už technicky nestačila, chtěl jsem investovat do něčeho lepšího, a tak mi ta lapálie vlastně i trochu pomohla, protože déle než půl roku bez foťáku nevydržím, to fakt ne :).