To jsem se Vám o sobotě řízl celkem ostrým nožem. Byl to nový nůž z Glóbusu a ke všemu slevněný na pár korun. Tedy byla to celá sada slevněných nožů. Rána krvácela, ale já ve své chatrné lékárničce našel leda nějaký ten Zyrtec, jelikož jsem alespoň formálně alergik a to živočišné uhlí z oné loňské zimy, kdy jsem se velmi blízce po celý týden seznamoval se záchodovou mísou. Tento lednový dozajisté intimní románek sice skončil, ale dvě tablety jsem si nechal jako jakési "memento mori".

Nu měl jsem namířeno domů. Tedy domů - vlastně již pouze na návštěvu do domu, který byl pět let mým domovem a zde v lékárničce nalezl leukoplast ve spreji. Postříkal jsem si tedy ukazováček levé packy od konečku prstu až po třetí kloub podivnou hmotou připomínající řidké sekundové lepidlo a jal se čísti návod k použití. Tedy nějak se mi nepodařilo pochopit jistá fakta jako například doporučení nepoužívat sprej na otevřené rány. Nevím jak vy, ale já leukoplast používám právě v těch případech, kdy chci zafačovat právě tedy nějakou tu řeznou krvácející ránu. Zatím tedy žiju a nějaké ty leukoplastové trombózy se mi v krevním řečišti nevytvořily.

Včera jsem pak poctil svou návštěvou stánek konzumu jménem Lídl či Liedl, který stojí téměř naproti přes hlavní silnici a kde najdete téměř vše možné i nemožné. To vše je ke všemu velmi levné, čemuž odpovídá cizokrajný původ a občas roztodivná kvalita. No udělal jsem tam pořádný nákup na celý týden za pár korun a dokonce mi zbylo i na špagety. Celý rozzářený, že budu mít na pondělí oběd za pár korun, jsem s chutí otevřel konzervu s vepřovým masem ve vlastní šťávě. Do nosu mě tvrdě udeřil odér psí masové konzervy. Je to již dávno, co jsme psíka krmili masovou konzervou a psím salámem, ale tu podezřelou vůni již mám prostě zažranou až do morku kostí. Maso bylo ke všemu podivně červené a tak připomínalo spíše zabijačkový prejt nebo maso přínejmenším z vola; rozuměj hovězí.

HajzlíkRajčatová omáčka vypadala na první pohled skvěle a trošku nasládle provoněla kuchyni překypující psím puchem. To s chutí to již bylo slabší. Přesolené, příliš ostré, příliš chemicky zabarvené. Co však musím této levné samošce pochválit jsou špagety. Ty byly opravdu v nejlepším pořádku a tak pokud strávník přihmouřil oči, na monitoru počítače si nechal zobrazit  špagety z pravé italské restaurace a  v televizi si naladil reklamu na pizzu Ristoranto, vše se v dobré obrátilo. Aby to však nebylo jen o cynismu, musím uznat, že záchodové tablety pěkné chemické zelené barvy jsou opravdu delikatesní. Tedy netuším, zda-li k něčemu jsou, protože stály opravdu pár desetikorun, ale vodu v míse barví takovým překrásným a hutným tónem, že snad za tu podívanou začnu vybírat vstupné a zvát sousedy i ze vzdálených vchodů našeho panelového domu.

Pominu-li ještě ten univerzální dálkový ovladač za devadesát korun na vše možné elektronické od televizoru až po toustovač, který samozřejmě nefunguje, jelikož tlačítko "snížit zvuk" ve skutečnosti hlasitost zvyšuje a jiné lapálie, tak tedy až na tyto vtipné záležitosti se během toho již minulého víkendu vlastně nic až tak zajímavého nestalo.