Už jsem tu tolikrát psal o irské kapele The Frames, že je snad i tomu největšímu ignorantovi jasné, že těch pár irských chlapů mám prostě rád – umělecky rád! Musím se ale přiznat, že historie kapely pro mě začíná zhruba tak rokem 2001, kdy pánové vydali desku For The Birds, která už zcela odpovídá jejich současnému irsko-folko-písničkářsko-rockovému žánru.

Byl jsem tedy tak trošku v šoku, když jsem nedávno začal bádat po jejich kořenech, které sahají až do počátku devadesátých let. Ne že bych o této historii nevěděl, ale nějak mě doposud uspokojovaly nové desky a nechtěl jsem riskovat.

Teď se mi ale do rukou dostala debutová deska Another Love Song (1992) a já s úsměvem na tváři žasnu – co to je? To je Glen Hansard? Nu odpovědí je mi ten rok vydání, drtivá většina písniček má totiž tehdejší aranži anglické odpovědi na americký grunge – je to prostě britpop jak vyšitý a myslete si o mě co chcete, ale zní to naprosto stejně jako Oasis občas říznutý kalifornským rockem. Skutečného písničkářského Glena z povzdáli slyším vlastně teprve až v jedenácté pomalé skladbě Telegraph Poles.

The Dancer (92/93) se současným komentářem



Ostatně to že byli před patnácti lety jiní, dokládá i klip z oné doby prazvláštních devadesátek. Ano! Ten vlasatý sígr ala Kelly Family je skutečně Hansard – žasnu podruhé…