ubytovna Zámeček - Hojsova Stráž 21. pracovní týden tohoto roku jsem strávil příjemnou flákotou a odpočinkem v malebné ale také zachmuřené Šumavě. Ona to tedy nebyla zas až taková flákota, protože jsme den co den vyráželi do přírody za pěknými výlety, po kterých se z mnohých stali doživotní mrzáci, neb nejsou z velkoměst zvyklí chodit po lesích, ale jinak snad byl dopad celé terénní výuky pouze a jen blahodárný. Nyní nadešel čas sepsat malé resumé pro příští generace, protože toto byl bohužel první a také poslední terénní kurz pro můj studijní obor :-/ :-).

Hojsova Stráž Zatímco pondělní cesta spíše připomínala cestu "Účastníků zájezdu" k teplým mořím, protože rtuť teploměru se přes den vyšplhala skoro až ke třicítce, zbývající čas byl již veskrze šumavský - zamračený, hrozící průtrží, která však nakonec naštěstí nepřišla. Vyrazili jsme tedy v pondělí tohoto končícího týdne od brněnského Janáčkova divadla směr Praha, kam jsme dorazili před polednem. V tento čas jsem v Praze snad ještě nebyl a tak mě nemile překvapil had kamionů, který spíše připomínal pohraničí než pražský dálniční přivaděč. Odbočili jsme tedy z dálnice do tajuplných uliček Krče, kterými jsme se proplétali další půlhodinu, abychom později konečně narazili na Barrandovský most. S myšlenkou, že nyní již budeme po dálnici D5 v Plzni co-by-dup, jsem ve tváři vykouzlil vítězný úsměv, leč bylo to trošičku předčasné. Vedoucí kurzu nám chtěl totiž ukázat krásy Českého krasu a tak jsme se dalších 90 minut proplétali divokými okreskami hlubokého údolí malebné Berounky. Ale to se již před námi objevil Beroun, přestávka na oběd a pak hurá po dálnici do Plzně a dále na Klatovy, Nýrsko a do cílové stanice - ubytovna "Zámeček" v Hojsově Stráži.

Osser - Ostrý To byl také poslední letní den, jelikož navečer přišel déšť a citelně se ochladilo. Druhý den nás čekal devatenáctikilometrový výšlap ze sedla na Špičáku přes Černé jezero až na "Oser", tedy Ostrý, který měl opravdu infarktovou koncovku, která dala zabrat i těm zdatnějším z nás :D. Na Osseru se nachází bavorská horská chata, kde jsme museli zdejším německy mluvícím domorodcům jasně ukázat, že na české straně Šumavy není žádná Ukrajina a tak jsme se jali utrácet těžce našetřená eura. Já si dal s kolegou "Currywurst" za 4 eura a čaj s rumem za 2,50. S představou, že nám donesou nějaký extra wurst, jsem významě pozoroval zbytek výpravy, která pojídala chléb s játrovou paštikou. Currywurst nakonec dorazil, leč místo uměleckého díla se jednalo pouze o velký tlustý párek posypaný kari kořením. Nemastně neslaně to dopadlo také s čajíčkem, když místo lahodného Earl Grey nedorazil čaj s rumem, ale rum s čajem, nebo přesněji dle chuti grog! Grog za 45 korun českých. Po ostrém obědě na Ostrém, po kterém moje mezinárodní peněženka zeje prázdnotou, jsme sešli do údolí, kde na nás ve Starých Hamrech čekal náš autobus značky Karosa.

 

Černé jezero
Na Černém jezeře se místy stejně jako později na vrcholu Ostrého držel sníh. To nám však nezabránilo v kochání se zdejšími scenériemi.


Následující den jsme "řešili" průzkum v Klatovech. Každá dvojice si již v Brně vybrala téma, které nyní měla zpracovat. Já si s kolegyní zvolil Drůbežářský závod a.s. s myšlenkou, že to vyřešíme během půlhodinky a nebyl jsem daleko od pravdy. Na vrátnici výše zmíněného podniku nás totiž po telefonu pan generální odkázal do oněch míst a tak jsme každý měli celé dopoledne pro sebe. Já měl dostatek času k turistickému vyžití a tak jsem navštívil zdejší Černou věž, seschlé nazelenalé mnichy v kryptě pod kostelem na náměstí a příjemnou hospůdku, kde jsem si dal příjemně levné meníčko za dvě eura. Krátce před odjezdem z Klatov se na zdejším náměstí rozpoutala předvolební kampaň ODS a tak jsem ještě ukořistil jeden modrý balónek. Odpoledne jsme pak vyrazili směrem na rozhlednu Koráb, ze které byl nádherný výhled na zdejší kraj a byla to také první lokalita, kde jsme nenarazili na žádného Japonce.


Povydří
V Povydří, tedy na malebné řece Vydře, největší atrakcí byly obří valouny, které lákaly nejednoho horolezce amatéra.


Čtvrtek byl poslední "turisticko-studijně-výzkumný" den, kdy jsme se v ranních hodinách dostali na Chalupskou slať, tedy rašeliniště s jedním z největších jezírek na Šumavě a v odpolendích hodinách jsme uskutečnili klasickou výcházku kolem Vydry z Antýglu k Čeňkově pile. To už se nám nad hlavami ovšem zatáhlo definitivně a začalo pršet. S menší zastávkou na jednom sudetském hřbitůvku jsme ve zdraví dorazili domů a chystali se ve zdejší putyce k odjezdu. V pátek nás již nic záludného nepotkalo a v podvečerních hodinách jsme dorazili zpět do Brna.

Panoramatické snímky z cest