Umax VisionBook 630 LXEVelevážené dámy a velevážení pánové! Vítejte na první veřejné pitvě bezmála tři roky starého low-end notebooku UMAX VisionBook 630 LXE. K pitvě, tedy vlastně naštěstí pouze k operaci, došlo z důvodu zkratu kdesi uvnitř zdroje a byla provedena dvěma křížovými šroubováky a kuchyňským nožem. Během operace byl vyjmut pasivní chladič procesoru, již zastaralý procesor Intel Celeron Northwood 2.4 GHz, který topí efektivněji než naše sklokeramická deska a v neposlední řadě byl rozebrán i systémový větrák ochlazující zmíněný pasivní chladič. A proč došlo k onomu zkratu? Jak poetické! Já si opět hrál s něčím, s čím jsem neměl, aneb Abyho kryocooling.

Celkem běžný kryogenerátor :-DKryocooling je chlazení celého systému nikoliv pomocí dusíku, alébrž pomocí ledové desky o mocnosti několika centimetrů. Takovýto ledový chladič si můžeme vyrobit v každém dnešním běžném kryogenerátoru - rozuměj domácím mrazáku! Ledovou desku potáhneme alobalem a položíme na ni notebook. Umax VisionBook 630 LXE má na spodní straně systémový větrák a větrák RAM pamětí, čili veškerý nasávaný vzduch má příjemnou teplotu lehce nad nulou. Díky neskutečně se zahřívajícímu a již také velmi zastaralému procesoru Intel Celeron však nedojde k orosení vnitřních komponent počítače, jelikož jsou příliš horké a chladný vzduch suchý. Kryocooling je velmi funkční a ani jeden z větráků se během tří hodin ani jednou nepustil, přestože jsou za běžného provozu některé části notebooku blízko pasivního chladiče opravdu nebezpečně horké. V zimní vytopené místnosti pak po 8 a více hodinách nepřetržitého aktivního provozu občas dojde ke kolapsu a systém se z bezpečnostních důvodů vypne.

Tak toť tedy k onomu kryocoolingu. A teď proč o něm mluvím a proč mi systém kolem poledne zkratoval? Jednoduše proto, že při starém procesoru ledová deska vydrží nejdéle tři hodiny, než celá roztaje, ale prakticky již po necelých dvou hodinách výkon klesá a ve formě na pizzu, ve které je ledová deska uložena, je tou dobou již jen nebezpečný bazén. Včerejšího večera se jeho nebezpečnost projevila v plné síle a při manipulaci mi do něj počítač zapadl až po okraj. Tedy vytáhl jsem ho a nechal sušit a do rána jsem na vše zapoměl.  Dopoledne jsem pak počítač spustil, VisionBook nastartoval, ještě dobré dvě minuty běžel a pak prostě "klekl" a už se neprobudil...

Pitva, rozuměj operace!

Umax používá pro své notebooky schránky již s modulárním přístupem. Když je třeba tedy vyměnit RAM paměť, nemusíte být žádný odborník, ale prostě odšroubujete dvířka určená pro RAM a RAM vyměníte bez žádného složitého zásahu. Suma sumárum, jedná se o dva šroubky. Stejné je to s bezdrátovou síťovou kartou, baterií a pevným diskem. Poslední největší dvířka vedou k srdci Umax VisionBook 630 LXE. Pod nimi se schovává pasivní chladič s procesorem ukrytým kdesi v hlubinách pod záplavou nejrůznějších šroubků, větráček RAM a zmíněné RAM paměti a podstatná část základní desky.

Umax VisionBook 630 LXE a jeho mudálrní přístup ke komponentám.
Umax VisionBook 630 LXE a jeho modulární přístup k běžným komponentám. Vlevo baterie, uprostřed pevný disk Seagate 40GB, vpravo čočková baterie a Wi-Fi síťová karta. Nahoře pak již odstraněný pasivní chladič, procesor Intel Pentium a dvě karty RAM pamětí.

Začal jsem teda tím, že jsem odšrouboval všechna dvířka a jal se vysoušet komponenty od pevného disku až po baterii. Když jsem odšrouboval největší dvířka, celkem jsem se zděsil. Základní deska byla celá od vody a mně bylo jasné, že je konec. Pasivní chladič je u těchto modelů také z bezpečnostních důvodů pokryt papírovým krytem proti případnému popálení (vždyť se jeho teplota může blížit 90 stupňům). Žádný obal zde již ovšem nebyl, jen jakési rozmočené cosi.  Odšrouboval jsem tedy chladič, zbytky papírové bandáže nadobro otrhal a kouknul do systémového větráčku. I ten plaval ve vodě, ale já objevil jádro pudla čím dál tím většího zahřívání v posledním roce. Aby se totiž mřížky pasivního větráku neucpaly, je mezi nimi a vývodem větráku molitanová membrána. Ta sice snižuje lehce výkon chlazení, protože vzduchový proud je menší, ale mřížka se alespoň neucpe nejrůznějším nasátým sajrajtem. Oná molitanová membrána byla zcela ucpaná prachem, chlupy, tedy nejrůznějším bordýlkem za téměř tříletý provoz. Prakticky byla zničená a tak stejně jako papírová izolace pasivního chladiče putovala do odpadkového koše.

Umax VisionBook 630 LXE a jeho pasivní chladič procesoru.
Pasivní chladič procesoru Intel Celeron. Bližší část představuje výměník tepla. Jednou stranou vhání do výměníku vzduch větráček, druhou stranou je pak ohřátý vzduch vyháněn ven z počítače aby mi tak ničil lak na stole. Vzdálenější část odvádí skrze teplovodné trubky teplo z povrchu procesoru. Celý chladič byl původně obalen kartonem.

Nakonec jsem se podíval i na toho vtipálka schovaného pod pasivním chladičem. Tak to jsi ty, milý  Celerone, který nám tu vytápíš byt? Občas mám problém pochopit, jak tato několikacentimetrová a pár milimetrů silná destička dokáže při plných obrátkách vytopit můj malý pokoj téměř rychleji, než olejový radiátor pod oknem.

Intel Celeron patice
Dokonáno jest. Odzbrojená patice procesoru hluboko v nitru těla Umax VisionBook 630 LXE. Procesor Intel Celeron putoval k osušení..

Když jsem vše vyčistil, osušil a ještě ofénoval, počítač se k mé neskutečné radosti probudil k životu. Ačkoliv je tedy ten můj chudák Umax VisionBook 630 LXE už poněkud na stará kolena chromý, vždyť začínají praskat úchyty LCD monitoru z levného plastu, klávesnice taktéž již dávno není, co bývala a  již rok nefunguje hardwarové  zvyšování a snižování jasu, tak  tedy přesto tento levný notebook svůj boj ustál. Musíme si uvědomit, že to není můj mobilní počítač na cesty, ale můj hlavní a jediný počítač, využívám jej denně dobrých 340 dní v roce a býval to velmi levný notebook bez nějakého úsporného Intel Centrino procesoru či těla z kvalitního a pevného plastu. Král není mrtev! Tak tedy ať žije alespoň další tři roky...

Intel Celeron 2.4 GHzA propo, před operací byl spuštěn větrák pasivního chladiče prakticky neustále a dost často se spouštěl i větrák RAM pamětí. Nemohu říci, že by oba nebyly hlučné, pravý opak byl pravdou. Nemohl jsem tak počítač použít třeba na přednášce, neboť by mě ostatní hnali. Co jsem odstranil molitanovou membránu mezi aktivním a pasivním chladičem, větrák se spouští řekněme jednou za deset minut, což je obrovský rozdíl a ke všemu se změnil i aerodynamický efekt a zvuk je to nyní mnohem hlubší o méně dB. I tak je však tento notebook nadprůměrně hlučný a vzhledem k použitému procesoru určený spíše na práci v elektrické síti než kdesi ve vlaku. Energie z baterie při tomto zatížení totiž vyprchá po 90 minutách.