Druhou červnovou neděli jsem uskutečnil dlouho plánovaný cyklovýlet na vodní nádrž Nové Mlýny a díky nejrůznějším okolnostem jsem pak navštívil také zámek Lednici včetně exkluzivní soukromé prohlídky (a chytří již vědí). No nakonec se to protáhlo až do Břeclavi a tak mám nyní v nohách nějakých 103 kilometrů, pozadí v žalostném stavu a nechci vidět to bolavé ráno. Cesta to však byla krásná, plná Slunce, příjemných zážitků a krásných scenérií.



Vysoko nad okolní krajinu česko-rakouského pomezí se tyčí majestátná Pálava. Takové jihomoravské Máchovo jezero a jihomoravský Bezděz.

Z Brna vede dnes oficiální cyklostezka až do Vídně a stále na více a více místech je vedená po své vlastní komunikaci, která je hojně využívaná také kolečkovými bruslaři. No značená je ovšem místy dost záludně a tak se mi z ní podařilo několikrát sjet - jel jsem naslepo bez mapy a po této stezce poprvé. K novomlýnským nádržím jsem dorazil celkem brzo, ale to se nám sluníčko už vyhouplo vysoko nad obzor a začalo nepříjemně pálit. Nové Mlýny jsou gigantické dílo. Vždyť je to druhá největší vodní plocha u nás! Tři jezera se rozkládají na ploše přeshaující 30 kilometrů čtverečních a jsou hojně využívány zejména rybáři, protože když jsem jel po desetikilometrové retenční hrázi nejjižnějšího jezera, doslova jsem o ně zakopával. Koloritem zdejšího kraje je vysoké sebevědomí tučných dam, které na obdiv světu vystavují své bohaté podloží všem, kteří zrovna projíždějí, neb mnohé z těchto manželek chrabrých rybářů se promenádovaly po hrázi nahoře bez a dole skoro taky - pravé nefalšované moravské bikiny.



Na šedesátém kilometru mě už začaly bolet nohy. Přecejen jsem letos na kole jezdil leda tak do 7 kilometrů vzdálené školy a také jsem si tento den nenašel čas na snídani natož pak na oběd.


Lednický minaret v celé své kráse :-)...

O pět kilometrů dál, stále na novomlýnské hrázi, se už situace diametrálně změnila a tak jsem například míjel dvojčata toho nejlepšího věku v pěkných kytičkovaných plavkách, což se mi málem stalo osudné, protože jsem využil černých brýlí k rekognoskaci "terénu" místo sledování cesty před sebou. Ale to už jsem se toho proklatého jezera konečně zbavil, ještě pár kopečků a ejhle! Lednice tu! Teda já si jaksi neuvědomil, že je neděle a všude budou houfy lidí. Nebylo tomu jinak ani zde a tak poté, co jsem odolal pokušení svézt se na řetízkovém kolotoči, vyrazil jsem na lednický zámek. A teď se tedy dostáváme konečně ke kýženému cíli. Jedna nejmenovaná kamarádka Kate. (ta tečka tam ale opravdu patří) si zde totiž odbývala praxi a tak nezbývalo nic jiného, než provést velevýznamnou inspekci. Ta se nakonec povedla na jedničku, i když byla díky náporu návštěvníků až příliš krátká, no a já pokračoval dál na jih do Břeclavi, kde mi krátce po páté odpolední jel vláček zpět do Brna.

A na závěr opět pár klikacích panoramatických snímků z cest...




Východní Novomlýnská nádrž s dominantním trojvrším Pálava. Ještě hezčí pohled je právě z tohoto krásného vrcholu.


Zámek Lednice od jihu. Vpravo část světoznámého skleníku.


A nakonec tatáž Lednice tentokráte z jezerního parku.