Orličky 131 Letošní zima byla opravdu mimořádná. V obci Orličky, malé vesničce na úpatí Suchého vrchu (995 m.m.n.) na pomezí Orlických hor a Jeseníků, se stále nachází větší než malé množství sněhu, které pomalu začíná páchat neplechy. Pod tíhou tajícího sněhu se již zřítila jedna chalupa v blízkém sousedství a jiné pak musí podpírat dřevěné kůly. Aby vydržela i naše milá chaloupka, rozhodli jsme se pro malou nedělní sněžnou brigádu.

Do Orliček jsme přijeli kolem 11 hodiny dopolední s počátečním pocitem, že toho sněhu tady zas tolik není. Bylo ho tu totiž v průběhu zimy o dobrých 80 centimetrů více a po příjezdu na nás číhala nějaká 50-100 centimetrů silná vrstva. Sníh však byl velmi těžký a tak jsme brzy zjistili, že s ním toho tolik zase nezmůžeme a budeme muset nechat chalupu na pospas počasí s prosíkem, aby v příštích dnech nepřišla silná obleva s deštěm. Letošní tuhá zima také poněkud zamávala s osazenstvem zahrady. Staré stromy, které tu rostly dlouhá desetiletí praskaly pod tíhou sněhu jak sirky a tak již na Nový rok stála jen stará jabloň, třešeň a pár menších stromků. V některých místech pak byla nafoukaná vrstva sněhu, která dosahovala až uctihodných 150 centimetrů.

Podařilo se nám tedy jen ve sněhu vysekat cestičku kolem chalupy, shodit pár desítek kilogramů sněhu ze střechy a jeli domů.

Orličky

Orličky