Ptáte se, proč sem poslední dobou píšu tak málo? No vlastně skoro vůbec? Protože píšu na smetiště.  Smetiště najdete na adrese smetiste.tucnacek.cz a jedná se o velmi krátké odstavečkové postřehy s nějakou tou fotkou a pravda spíš ze světa nul a jedniček - ale ne vždy.

Ve skříni mám v pytli necelé tři stovky turistických známek. Pokud je neznáte, vězte, že to jsou ta dřevěná nelakovaná kolečka s vypálenou značkou, logem nebo erbem a která jsou k mání v pokladnách a informačních centrech snad každého českého městečka, zámku a zříceniny. Tato pozoruhodná kolečka sbírám od roku 1999, letos tedy slavím své první „známkové desetiletí“. Abych to oslavil nějak oficiálně, rozhodl jsem se alespoň trošku pochopit taje Google Maps API a naprogramovat si vlastní katalog – nebo alespoň jednoduchou mapu se zaznamenanou polohou všech doposud získaných koleček.

Bločku jsou právě tři roky. Píšu bločku, web samotný totiž existuje již mnoho let a v různých obměnách vlastně někdy od roku 1997. Teprve na jaře 2006 mě ale napadlo začít psát periodicky, umožnit čtenářům diskutovat, později vyhledávat, pak přibyly kapitoly, jádro se stále vylepšovalo a na konci jsou Abyho blogovinky, PHP Framework Bobik a víceuživatelský redakční systém CMS/blog Bobik :-)). Dost ale technických keců a samochvály, která nikoho nezajímá a ke všemu nepěkně zapáchá. Jde tu totiž o něco zcela jiného - pomocí služby Archive.org jsem se vypravil na cestu do minulosti a navštívil své staré osobní weby, které zanikly již před více než devíti lety a které jsou základem tohoto blogu.

Pohled do statistik návštěvnosti Živě.cz mě vedl k tomu, abych podobným způsobem nahlédl i do statistik webového serveru tucnacek.cz (tj. do souhrnných statistik všech webů, které zde jedou, nejen tohoto bločku). Ačkoliv by se mohlo zdát, že zde nic převratného neběží a Tučňáček skutečně není komerční server, je to domácí webík, až tak zlé to není.

Na webu se povaluje všemožné harampádí a toto je příkladná ukázka. Oč tu běží? No nejprve vezmete nějakou svou fotografii pasového xichtu – rozuměj čelem vpřed – dále vyberete, zdali jste běloch, míšenec aj., nu a nesmí chybět samozřejmě ani volba pohlaví a vašeho současného věku. V dalším kroku už pouze stačí provést jednoduché rozpoznávání rozložení objektů na vaší tváři a je hotovo. Tedy v tom případě, že váš prohlížeč umí pracovat s Java applety.

Můj internet je bezdrátový. Ať už se s notebookem posadím na záchod, nebo, zrovna jako právě teď, se uvelebím v posteli, nuly a jedničky kybernetického světa poletují všude okolo mě. Nemusím se zabývat připojováním jakékoliv kabeláže a ani blikající wi-fi router mě neruší při spánku, jelikož je společně s „AP mostem“ ukryt v mé spíži. Bude to už šest týdnů, co jsem se rozhodl bezdrátový internet povýšit na bezdrátový síťový disk. Říká se mu NAS a pro domácího uživatele je to zpravidla plechová krabička, do které schováte běžný pevný disk. Krabičku připojíte k routeru a hurá, máte svůj vlastní síťový disk, na který se, pokud nebude schovaný za NAT, dostanete odkudkoliv. Nechybí FTP server a automatické stahování dat z internetu i když máte vypnutý počítač.